Modrá krev — II. řada

Ctíce předky ctíme sebe. Tak zní rodové heslo Bubnů z Litic a doyenka rodu, paní Eleonora, si celý život přála, aby na něj Bubnové nikdy nezapomněli.

Přes překážky ke slávě. Takové je rodové heslo Hildprandtů, kteří ho mnoho století věrně dodržovali. Otisk jejich slavných předků je patrný v dějinách mnoha evropských zemí. I v daleké Africe.

O právu a nesmlouvavě. Tímto rodovým heslem se po staletí řídí rod Podstatzkých.

Píle dokáže ze všeho nejvíce. Tento citát Ovidia by se jistě hodil k rytířskému rodu Bartoňů z Dobenína, kteří si na rozdíl od starobylých aristokratických dynastií žádné rodové heslo neurčili.

Pokud něco děláš, dělej to tak poctivě, aby ses sám sobě mohl podívat do očí. Wratislavové sice rodové heslo nemají, ale klidně by si tuhle rodinnou moudrost mohli vepsat do erbu.

A vše učinil Bůh, tak zní jejich rodové heslo. V minulém století však musel Bůh mnohdy přivírat oči nad příkořím, které se dělo rodu Belcrediů i mnoha rodům dalším.

Potomci rodu Mensdorff-Pouilly žili a žijí nejen u nás a v dalších zemích Evropy, ale také v Severní a Jižní Americe i v Asii.

Jasně a pevně. Tak zní rodové heslo Liechtensteinů, kteří mají v erbu rodu mimo jiné slezskou orlici.