TaJeMno — 1. řada

První tajemný příběh je o Kateřině z Komárova provdané za karlštejnského půrkrabího Jana Bechyně z Lažan. Její bestiální řádění nejen na Karlštejně, ale hlavně v Pičíně na Příbramsku, se málem podařilo utajit. Díky svému postavení se totiž považovala za nedotknutelnou. Podle dnešních psychiatrů trpěla jasnou sadistickou deviací.

Je to bez nadsázky největší pravěká záhada nejenom u nás ale i ve střední Evropě. Obrovská megalitická stavba nedaleko Rakovníka stále odolává snahám o vysvětlení toho kdo kdy a proč jí postavil. Kounovské kamenné řady musely dát obrovskou práci a přesto ale nedávají vůbec žádný smysl.

Svojanov je jeden z polozapomenutých hradů na českomoravském pomezí, má ale mezi českými hrady jeden opravdový unikát. Jeho historie je totiž doslova protkána tragédiemi a lidským neštěstím.

Hradu Houska se přezdívá brána do pekel. Vznikl za velmi podivných okolností a v jeho případě vzácně platí, že čím víc toho o něm víte, tím záhadnější se zdá.

Bylo to bezpochyby nejkrutější divadlo, které Praha za celou svou historii viděla. 21. června 1621 v 5 hodin ráno mistr popravčí Jan Mydlář započal své kruté dílo a zbavil života 27 českých pánů.

Až dva tisíce obětí se přičítá této sadistické stvůře, která se vyžívala v mučení a týrání. Dosud jen částečně odkryté podzemí hradu v Čachticích už promluvilo, mnohá tajemství tam ale ještě čekají. Co se ještě dozvíme o Alžbětě Báthoryové?

Bohnický ústavní hřbitov vznikl z potřeby pohřbívat pacienty s duševními poruchami z blízké psychiatrické léčebny. Ty byly v minulosti společensky natolik stigmatizující, že většina diagnostikovaných pacientů měla ústavní léčbu jako doživotní. Prvním pohřbeným zde byl jedenáctiletý chovanec František Janovský v roce 1909. Hřbitov se přestal využívat v roce 1951, ale podle některých pramenů se zde pohřbívalo až do sedmdestátých let minulého století. Kvůli své negativní energii na něm není doporučen delší pobyt.

Historie je plná různých mnohdy až brutálních pověstí. Obvykle je na nich i nějaké to zrnko pravdy. Teprve nedávno se ukázalo, že jedna z nich je pravdivá úplně celá.

Začali ho stavět v roce 1158. Kdyby se byl dochoval dodneška, byl by o ještě cennější než Karlův most. Juditin most, první kamenný most přes Vltavu a ve své době jeden z pouhých tří kamenných mostů na sever od Alp, se ale dochoval. Jeho části jsou dobře skryté a objevujeme je až v posledních desítkách let. Některá jeho zákoutí teprve odhalíme.

Jsou místa, která mají už po staletí špatnou pověst, dějí se v nich prý podivné věci a přitahují lidská neštěstí. Jedno takové je hned vedle Českých Budějovic, přezdívá se mu český bermudský trojúhelník.

Děsivý přízrak se plíží ztemnělými chodbami loupí, krade a vraždí. Zatímco středověkými strašidly je naše země doslova protkaná, to novověké máme jenom jedno. A to Hanse Hagena. Byl to prý voják Wehrmachtu který se tady schoval na konci druhé světové války, později prý zešílel a začal páchat zlo.

Když se řekne vampýr upír nebo vlkodlak vybaví se člověku na prvním místě Transylvánie a hrabě Dracula. Skutečná vlna strachu z upírů a strachu z nemrtvých proběhla Evropou na začátku 18. století. Jejím jejím hlavním městem byl ale Český Krumlov.

Létající talíře, světelné koule, údajné únosy lidí do mimozemských kosmických lodí. To všechno známe ze zahraniční literatury. Podobný případ se ale odehrál i u nás. Jen se o něm dodnes nemluví...

Příběh o mladé slečně, která se natolik úpěnlivě modlila, aby se jí její milý vrátil, až ho přivedla z mrtvých, existuje v lidové slovesnosti takřka po celé Evropě. Místo, kde se mýtus mohl zrodit leží v Česku.

Jihlavské podzemí je po tom znojemském druhé nejrozsáhlejší městské podzemí u nás. Podle milovníků záhad je toto místo jedním z nejtajemnějších u nás a nejen podle místních máte šanci, že tu zažijete něco silného.

Pokud hledáme v naší zemi místa s ponurou minulostí jen stěží můžeme minout vězení v Praze na Pankráci. Pankrácké vězení sloužilo jako místo poprav mezi lety 1930 až 1989 zde zemřelo víc než 1500 lidí většina z nich byli nevinní.

Víc než dvě desítky kilometrů se krajinou na východ od Prahy táhne takzvaná Čertova brázda. Podivná liniová stavba, která začíná nedaleko Sázavy, vede takřka přímo na sever a končí u obce Chotouň nedaleko Českého Brodu. Poslední, kdo měl o vzniku Čertovy brázdy jasno, byli lidé ve středověku.

Když se řekne kněz biskup či arcibiskup většinou si vybavíme člověka ctnostného, důstojného, ctihodného. Do dějin olomouckého arcibiskupství nicméně vstoupil duchovní, jehož vlastnosti byly přesně opačné.

Neidentifikovatelné létající předměty, takzvaná UFO, lze v drtivé většině nakonec racionálně vysvětlit. Jenže existuje hned několik případů, které i přes dostatek informací racionálně vysvětlit nelze. Hned několikrát se s podivnými létajícími předměty utkala i československá armáda. Chlubit se tím pochopitelně nechce.

Jedním z nejvýznamnějších symboliků byl architekt Jan Blažej Santini jeho nejvýznamnější stavbou je kostel svatého Jana Nepomuckého na zelené hoře některé významy této stavby možná ještě ani netušíme.

Alžbětu Báthoryovou zná celý svět. Anna Rozina Listhiová nebo také Listhiusová je aspoň prozatím zapomenutým jménem slovenské a uherské historie. Takzvaná šintavská čarodějnice byla nejen čarodějnice, ale i travička a vražedkyně. Stejně jako Báthoryová unikla trestu a nic se jí za její zločiny nestalo.

Jsme v bývalém vojenském Lazaretu v Terezíně. Na místě spojeném s lidským utrpením a smrtí dnes budeme přihlížet unikátní badatelské akci. Za pomoci nejmodernější techniky se badatelé pokusí zjistit jestli se tady skutečně něco děje.

Theodor Lessing byl německý filosof židovského původu. Jeho vražda ve zdánlivě bezpečném místě, kterým bylo proslavené české lázeňské město, nabízí mnoho otazníků.

Byla to především dcera romantismu 19. století která u nás znamená doslova lavinu strašidel. Svého bezhlavého rytíře s bílou paní anebo alespoň obyčejného ducha musel mít každý hrad každý zámek dokonce každá zřícenina mezi českými strašidly je ale jeden rekordman.

Lomozící duch. Tak zní překlad slova poltergeist. Tento úkaz není jen výplod fantazie tvůrců filmových hororů, ale s touto nevysvětlitelnou silou, která kromě toho, že děsí každého, kdo něco takového zažil, plení příbytky, zapaluje nehořlavé předměty a hází nábytkem. Několik domů, kde poltergeist řádil, jsme navštívili i my.

Jmenovala se Žofie Bosniaková, přezdívají jí světice ze Strečna a její život i to, co bylo po něm, by se za zázračný dal snadno považovat.

Josef Svoboda byl násilník a recidivista. Ve vězení byl za fyzické napadení své ženy, za znásilnění. Naposledy se z vězení vrací na konci roku 1966. Jeho žena žádá o rozvod. Surový žárlivec spustí vražedné běsnění noc před soudem.

Hans Kammler byl vysoce postaveným nacistou a jedním z předních důstojníků Waffen-SS. Na starost měl zejména továrny na výrobu a hlavně vývoj moderních tajných nacistických zbraní. Jako oficiální datum jeho smrti se pokládá 9. květen 1945, ale je kolem ní příliš mnoho otazníků.

Svatyně, věštírna, obětiště? Existuje mnoho teorií, co se skrývá za tajemstvím dokonale opracovaných kamenů v Černých Voderadech, která je nejblíž pravdě?

Podle mezinárodních dohod nebyly nikdy na území Československa žádné atomové zbraně přesto tu vyrostly 3 objekty o jejichž existenci a právem účelu neměly tušení ani špičky Československa.

17. únor 1608, masopustní neděle, Český Krumlov. Na zdejším zámku se odehrává krvavé posvícení. Don Julius Caesar markýz d’Austria, nemanželský syn císaře Rudolfa II, vraždí svou milenku.

Pohádky o bludičkách známe každý ze svého dětství. A také jejich nejčastější racionální vysvětlení - hořící bahenní plyny. Jenže co když ono racionální vysvětlení prokazatelně nemůže být pravda?

Lipenská přehrada je první stavbou z vltavské kaskády, její stavba začala už před šedesáti lety. Jak vypadá uvnitř, kam se málokdo podívá?

V kronikách českých spiritistů jsou zapsané nevídané zážitky a jevy. Například seance, kde se zjevil duch zuřivého faraona Tutanchamona na pražských Vinohradech.

Každý správný hrad či zámek má mít aspoň jednu legendu o pokladu. Skutečný poklad se ale našel jenom na několika málo z nich. Existuje jedna obrovská výjimka – hrad a zámek kde se pokladů našlo hned několik!

Dnes je to turisty vyhledávaná oblast s nádhernou přírodou. Na začátku padesátých let minulého století tu ale byl komunistický koncentrák, dřív se mu ale říkalo ale český Mauthausen.

Spontánní uhoření člověka je dosud neobjasněný jev, při kterém se tělo živého člověka změní v planoucí pochodeň. Tělo hoří od středu, z dutiny břišní a shoří lépe než v krematoriu. Pokud se dochovají zbytky plic, jsou v nich zplodiny. Oběť na počátku děsivého děje žila. Na ostatcích ale nejsou známky smrtelného zápasu.

Největší vzdělanci své doby a nebo podvodníci a šarlatáni?Alchymisty známe především z filmů jako, řekněme, komické figurky, ale jaká byla pravda?

Jsou tam a čekají. Opravdu je pod Blaníkem víc, než jen šutry? Je možné, že tam dříme vojsko? A pokud ne přímo to, proč právě tento kopec přitahuje po několik set let nejrůznější spekulace?

Napadlo vás někdy co všechno se musí stát než se podaří nějaký objev? Kolik lidí se musí sejít, co všechno musí vymyslet, aby něco objevili? A co když nás jednou ke svému objevování přizvou?

Co je pravdy na legendě o sanitce, která unáší lidi? Podívali jsme se na jeden z nejtrvanlivějších mýtů Česka.

Ty stroje v továrně Explosia stojí přesně 100 let. Za těch 100 let se prakticky nezměnily a za těch 100 let je kromě zaměstnanců prakticky nikdo neviděl.

Po celé naší zemi známe desítky legend o přízracích. Obvykle se za nimi schovává dost smutný příběh a za některými z nich se schovává příběh dost konkrétní.

Říká se, že protiklady se přitahují. Jsou ale místa, kde to tak úplně neplatí. Dnes si spolu ukážeme příběh, kde zlo přitahovalo jedině zlo. Příběh několika neuvěřitelných náhod, i když – byly to náhody?

Chebsko a Ašsko nebylo až do čtrnáctého století součástí českého království a tak, zatímco o kus dál si Přemyslovci stavěli své hrady, v Chebu si římský císař postavil falc. V době největší slávy se v Chebu dokonce nacházel jeden z největších pokladů světového křesťanství.

Zevnitř hotelu doslova prolezlého špionážní technikou a špion i několika zpravodajských služeb beze stopy zmizí člověk zachránce 100 000 lidí a zároveň člověk kterého nenávidí mocní celého světa. Zní to jak ze špatného špionážního filmu. Ve skutečnosti jsme v Praze v Československu v roce 1967.

Pohyboval se prý ulicemi protektorátní Prahy, děsil prý tisíce Němců. Šla po něm prý kriminální policie i gestapo. Kdo byl tajemný fantóm druhoválečné Prahy?

Neviditelný nepřítel, vyprázdněné ulice, všudypřítomných strach. Znali jsme to pouze ze strany učebnice dějepisu, vrátilo se to. A podobností je víc, než by se nám mohlo líbit.

24. červen 1955. Pohraniční hlídka u odlehlé vesnice Oravská Polhora u hranice s Polskem zastavuje neznámého muže. Nemluví. Nemá u sebe žádné doklady. Na stanici komunikuje písemně. Nejprve německy, později slovensky. Standardní postup zjištění totožnosti, jaký používá policie běžně, selhává.

Je 3. tisíciletí a mohlo by se zdát, že něco jako středověký klášterní poklad patří hluboké minulosti. Jenže co když se dosud některé objevují a některé ještě podaří objevit? TaJeMno Oblíbené

František Kahuda byl ministrem školství v letech 1954-63. Obzvláště nepopulární byl mezi studenty vysokých škol, kterým ztrpčoval život různými reformami.

Urostlí, nadpozemsky silní a schopní válečníci Fexti měli podle legend velmi tuhý kořínek a se smrtí dokázali uhrát remízu.

Měsíční šachta je tajemný útvar pravidelného tvaru srpku měsíce z neznámého tmavého materiálu s dokonale rovnými stěnami. Šachta má být na konci běžné vápencové jeskyně. Objevil ji kapitán Antonín Horák v roce 1944 při bojích slovenského národního povstání. Kapitán Horák po válce emigroval do Spojených států. Svůj objev zveřejnil ve speleologickém časopise.

Pecka vypadá na první pohled nenápadně. V jejích prostorách se ale skrývá hodně nevyjasněného.

Je to jeden z nejvýznamnějších pokladů keltských zlatých mincí jaký byl objeven, nikoliv jenom u nás, ale v celé keltské Evropě. Bohužel, jeho příběh je také trošku smutný.

Nikdy dříve nebyl pro veřejnost otevřen, možná proto se o hrad a zámek Zbiroh zajímají všichni ti, kteří mají rádi záhady. Zde jich najdou požehnaně.

Tenhle příběh má všechno. Poklad ukrytý pod kostelem, zfušovanou pátrací akci i tajemné "filmaře".

22. září roku 2019, Šestajovice u Prahy. Myslivec na posedu prohlíží noční krajinu dalekohledem s infračerveným přísvitem. Nad polem vidí cosi podivného. Když se podívá infračerveným puškohledem, je podivný objekt vidět opět. O chybu na přístroji tedy nejde.

Draci, bazilišci, hejkalové, rusalky. Jsou to všechno jen vymyšlené věci , anebo to mohli mít nějaký reálný základ?

8. června 1948 tu byla za dodnes nevyjasněných okolností vyvražděna rodina špičkového vědce. Erich Hudec byl jedním z otců televizního vysílání a přenosu informací na dálku. Jeho tajné patenty užívalo mimo jiné americké námořnictvo. Je to právě tragický osud jeho rodiny, kvůli kterému se o Erichu Hudcovi u nás téměř nic neví.

Předmět ze vzácné slitiny s podivným tvarem a vybouleninami jednoho dne spadl z nebe. Nikdo neví s jistotou, co přesně je zač ani odkud se tu vzal.

Veřejná poprava Herty Kašparové v Třešti v roce 1946 odsouzené za smrt deseti Čechů, se stala posledním veřejně vykonaným trestem smrti u nás. Jaké bylo ale pozadí tohoto příběhu?

Muž ji proklel na smrtelném loži, proto nenalezne klid, dokud z jejího posledního hradu zůstane kámen na kameni. Tak zní legenda o naší nejslavnější bílé paní Perchtě z Rožumberka.

Teprve 75 let po konci války se ukazuje, že známý příběh takzvaného pokladu se mohl odehrát úplně jinak. 90. léta minulého století byly ve znamení štěchovické horečky. S hledáním takzvaného štěchovického pokladu jsou nejvíce spjati Josef Mužík a Helmut Gaensel. O tom, že je co hledat, jsou ostatně přesvědčeni dodnes.

Obyvatelé mlýna vraždili pro zisk, aby měli sami maso na stole, kvůli lupu a prodeji přebytků do místního řeznictví. Naprosto zrůdný případ před sto lety dominoval bulváru natolik, že se Třebíčští snažili skandál utlumit všemi prostředky.

Byl to válečný zločinec a několikanásobný vrah, který ovšem dvakrát uniknul jisté popravě. A nejen to: Dvakrát získal nejvyšší státní vyznamenání a dožil jako válečný hrdina. Nechal si říkat Jiří Skomarovský.

Když se řekne čaroděj alchymista, většině z nás se vybaví jména jako John Edvard Kelly nebo doktor Faust. Existuje ale spousta jiných učenců, alchymistů i čarodějů.

Naše národní dějiny jsou plné bílých míst a různých otazníků. Staly se skutečně tak, jak se o nich učíme, nebo něco mohlo být úplně jinak?

Stopy nacistické ale i germánské symboliky najdeme hned na několika místech naší republiky.