Mafiáni — 1. řada

Medzi prvými zakladateľmi organizovaných zločineckých skupín na Slovensku boli súrodenci Danišovci – Vladimír, prezývaný Tuti, a Jozef, prezývaný Papas. Ich zázemím bola rómska kriminalita a hlavnou charakteristikou násilie a brutalita.

Cesta bratrů Diničovcov do světa mafie vedla přes vrcholový sport. Už jen pamětníci si vzpomenou, že klasickou uniformou mafiána byla v 90. letech sportovní kombinéza a tenisky. Nebyla to náhoda, vždyť v první linii mafiánského boje se ocitli dokonce šampióni silových sportů - zejména karate a zápasení. Za socialismu byly státní podporou hýčkanými sportovci a jistě se jim líbilo, že svými svaly vzbuzují na veřejnosti respekt. Poznejte příběh bratrů Diničovcov v dokumentárním cyklu Mafiáni

V panoptika mafiánských bossů 90. let se na vrchol organizovaného zločinu na Slovensku dostávají osobité typy - tzv. banditmanažéri. Nejvýraznější z nich byl Peter Steinhübel. Ale mnozí ho znali pod mafiánskou přezdívkou Žalud, kterou dostal jako Kibic od karbaník.

Ze silné romské komunity na východním Slovensku se Róbert Holub dokázal v hierarchii organizovaného zločinu na Slovensku přepracovat vysoko, a to zejména díky úzkému propojení na tamních privatizérskych magnátů. Poznejte příběh Roberta Holuba v dokumentárním cyklu Mafiáni.

Miroslav Sýkora byl jako jeden z mála zakladatelů slovenské mafie po r. 1989 alespoň částečně vysokoškolsky vzdělaný. Měl namířeno do diplomacie. Pocházel z rodiny diplomata a rozhodující pro jeho budoucí kontakty byla právě škola pro budoucí diplomaty v Moskvě. Zemřel násilnou smrtí jako 33letý. Ještě před svou smrtí ani v nejsmělejších plánech nemohl tušit, že se stane zakladatelem nejstarší zločinecké skupiny na Slovensku. Ta pokračovala i po jeho smrti a tím, že se stáhla na periferii hlavního města, přežila ho při plné funkčnosti pod nosem policie, prokuratury i soudů ještě dalších 15 let. Poznejte osud zakladatele sýkorovcov

Toto je příběh rváče na vesnických tancovačkách, který se ani zdaleka nemohl rovnat průkopníkem organizovaného zločinu v Bratislavě, Dunajské Stredě, Banské Bystrici nebo Košicích. Milan Holáň, zvaný Gorila, působil v Žilině. Malé město, malý byznys, malý gangster. Ale zaujal tím, jak rekordně dlouho odolával atentátem a svou smrtí přivedl na konec zločinné dráhy i tolikrát nepolapitelného kata slovenského podsvětí Lojza Čističe. Gorila začal klasickým vydírání a fakturačními podvody. Jeho bratr Peter vedl bezpečnostní službu Gorila Security, jako klasické krytí výplaníkov. Šeptalo se io jejich aktivitách nejen na Kysucích a Pováží, ale také v Turci a dále. V samotné Žilině bylo v těch časech horko. Pro časté výbuchy ho volali i Danubitové město. Jak se formovalo podsvětí v tomto regionu, dozvíte se v dokumentu Mafiáni.

Dramatické společenské změny dávají na okamžik šanci agresivním typem bez zábran a morálních skrupulí. Tito lidé se pak často dostávají na pozice, které by ve vyspělém demokratickém zřízení neměli šanci dosáhnout. Mezi ně patřil i Tibor Pápay, přezdívaný "Papa Joe". Ten brutálním mafiánským terorem na čas ovládl jih Slovenska. Více se dozvíte v další části cyklu Mafiáni.

Historii organizovaného zločinu na Slovensku psali i Jan Takáč a Jozef Surovčík. První z nich byl zakladatelem jednoho z nejsilnějších gangů a jeho násilnické služby využíval Jozef Surovčík, jehož doménou byly zase restaurace, bary a diskotéky. Takáč a Surovčík se doplňovaly jako bojovník a ekonom podsvětí. Poznejte jejich příběh v další části dokumentární série Mafiáni.

Ze světa vrcholového sportu do světa organizovaného zločinu. Příběh Josefa Svobodu, který mafiánskou scénu na Slovensku propojil se zájmy představitelů vysoké politiky i policie a jako vysoký funkcionář zápasnického svazu pronikl i do společenské smetánky. Více se dozvíte v cyklu Mafiáni.

Podvody, brutalita, agresivita, ale i vlastní webová stránka a komunikace s médii prostřednictvím sociálních sítí. I tak fungovala zločinecká skupina Piťovcov s dosahem na téměř celé Slovensko. Poznejte jejich osud v dokumentárním cyklu Mafiáni.

Do roku 1989 se živil jako řidič náklaďáku a autobusu pravidelné linky. Později se stal bossem nejen Prahy, ale celého Slovenska. Stál na čele mafiánské bandy, která se zpočátku zabývala vydíráním a zastrašováním podnikatelů, později se "specializovala" na vraždy na objednávky. Dnes už není pochyb, že tehdejší vedení Slovenské informační služby využívalo mafiánské bandy, aby posloužily zvráceným politickým záměrem mečiarizmu. Do tohoto plánu zapadal i Černák, jako boss nejvýkonnějšího zabijáckého komanda na Slovensku. Poznejte příběh Mikuláše Černák v dokumentárním seriálu Mafiáni v 2 částech za sebou.

Do roku 1989 se živil jako řidič náklaďáku a autobusu pravidelné linky. Později se stal bossem nejen Prahy, ale celého Slovenska. Stál na čele mafiánské bandy, která se zpočátku zabývala vydíráním a zastrašováním podnikatelů, později se "specializovala" na vraždy na objednávky. Dnes už není pochyb, že tehdejší vedení Slovenské informační služby využívalo mafiánské bandy, aby posloužily zvráceným politickým záměrem mečiarizmu. Do tohoto plánu zapadal i Černák, jako boss nejvýkonnějšího zabijáckého komanda na Slovensku. Poznejte příběh Mikuláše Černák v dokumentárním seriálu Mafiáni v 2 částech za sebou.

Příběh Jaroslava Svěchota, bývalého náměstka Slovenské informační služby v období, kdy jí šéfoval Ivan Lexa, přináší pohled na mafiánskou téma v širším kontextu. Tato démonická postava československých i Slovenské dějin se objevuje téměř u všech kauzách dokumentární série Mafiáni.