Hranice v srdci — 1. řada

Vrchol Velká Javořina je symbolickým místem setkávání Čechů a Slováků.

Přestože je krajina Bílých Karpat otevřena výhledem do dálek, zůstává tajemná a plná příběhů a historie.

Přestože původně holé Beskydy se dnes postupně mění, stále zůstávají velkým turistickým lákadlem.

Hodonínsko a Holíčsko je mikroregion, který je plný kontrastů a historie.

Z pěti slovenských trojhraničních bodů je tím nejkouzelnějším soutok řek Dyje a Moravy, jemuž se za první republiky říkalo Podyjský roh.

Ve víně je pravda, říkají s oblibou lidé ve všech zemích, kde pěstují víno. Výjimkou nejsou ani vinaři z Moravy a Slovenska.

Oblast Bílých Karpat má staletou ovocnářskou tradici. Ovoce se rodilo hodně a v každém domě se sušilo, zavařovalo, vařila se povidla a pálila se pálenka.

Na česko-slovenském pomezí ožívají pozoruhodné vzpomínky na časy masarykovské republiky.

Život v horských chalupách vždy doprovázela drsná krása.

Dobrovolní strážci hranice hlídali beskydské pomezí před loupeživými Uhry, pašeráky i místními zbojníky a jejich odkaz je tu stále živý.

„Když člověk najde odvahu, tak stojí za to tady bydlet,“ říkají místní o česko-polsko-slovenském trojmezí.

Na české straně Karpat leží jeden z nejvzácnějších ekosystémů, turistům nepřístupný a přísně chráněný prales Mionší.

Krajina na česko-slovenském pomezí, kde se potkávají hranice čtyř chráněných krajinných oblastí, je plná příběhů a tajemství, která čekají na své odhalení.

Jedním z nejprostupnějších bodů v masivu Karpat tvořícím česko-slovenské pomezí je místo jménem Vlárský průsmyk.

Na loukách Bílých Karpat pečovali lidé o krajinu už před deseti tisíci lety. Díky tomu patří tato oblast ke světovým raritám.

Region v okolí slovenské Skalice měl v historii zásadní význam pro formování česko-slovenské vzájemnosti.